Stanislav Janiga

                                      

Někdy je dobré odejít do lesů, někdy je nutné pobýt tam déle.  

Svírá tě někdy nitro tak, že celý vesmír je vteřinu před explozí? Vyhlížíš někdy za noci přívětivé oko měsíce? Stojíš na prahu Něčeho a hledáš průvodce na své cestě?
Pak možná jsi připraven setkat se.

---

K sobě

Chytni ji!

Drapni ji!

Odřízni ji!

Nemít nohu znamená

postavit se na ni.

A začni pracovat

na návratu domů.

 

Chodíš do lesa dívat se na řeku?

Koupeš se v jejím ohybu?

Sušíš si vlasy na slunci?

Procházíš se v korunách stromů?

Cítíš hlad svých kostí?

Máš štěstí,

líbíš se La Lobě –

obrátíš se v sobě.

 

Slyšíš?

La Loba zpívá.

Stále zpívá.

Zpívá tobě.

 

Čas Kostitřas.

---
 

Od konce února 2016 realizuji cyklus kreseb k tématu K SOBĚ, jež jsou k vidění na mém facebooku. https://www.facebook.com/Stanislav-Janiga-1706524406236525/?ref=aymt_homepage_panel

 

       

Cítíte podobně jako já, že potřebujete malinko, nebo hodně navrátit se k sobě? Pak by vás mohlo zajímat zde.